San Marino

San Marino

Území San Marina (61 km2) má formu nepravidelného čtverce, je většinou kopcovitého charakteru, v jehož středu se nachází hora Monte Titano, vysoká 750 metrů a vzdálená vzdušnou čarou 10 kilometrů od Jaderského moře. Území San Marina je obklopeno podél celých hranic dvěma italskými oblastmi – Emilia Romagna na severovýchodě a Marco-Montefeitro na jihozápadě. San Marino je samostatná republika (rozloha 61,13 km2, 22 400 obyvatel), ležící 27 kilometrů jihozápadně od italského Rimini. Díky své poloze na Monte Titano, jehož tři skalní štíty korunují hrady a pro malebné panorama je San Marino hojně navštěvované, zejména hosty z lázeňských míst v okolí Rimini. Vztahy k Italské republice jsou zakotveny v řadě smluv a dohod. Obyvatelstvo je italského původu. Státní zřízení odpovídá politickému systému středověkých městských republik. Představiteli výkonné moci jsou dva kapitáni - regenti, volení na 6 měsíců, a spolu s nimi tzv. malá rada - Státní kongres (10 členů), plnící funkci vlády. Capitani Reggenti byli poprvé zvoleni v roce 1243. Parlamentní funkce plní Velká generální rada (60 členů), na dodržování demokratické a republikánské struktury státu dohlíží senát (arengo), vrcholným soudním orgánem je tzv. rada dvanácti. Politické uspořádání je obdobné italskému. Při slavnostním přebírání úřadu kapitána, vždy 1. dubna a 1. října i při státním svátku (3. září), jsou ještě k vidění středověké kostýmy. San Marino nedisponuje nerostnými zdroji. Většina jeho území je pokryta obdělanou půdou a lesy. Pěstuje se hlavně obilí, víno a ovoce. Nejvýznamnější výrobky celé řady středních a malých řemeslných podniků jsou keramika, obkladačky, sladkosti a likéry. Hlavním zdrojem příjmů je turistický ruch a vydávání známek. San Marino si budete moci prohlédnout, vyberete-li si poznávací zájezd do Itálie.

San Marino

San Marino bylo založeno podle legendy v roce 301 dalmatským kameníkem Marinem (z dalmatského města Rab), který sem uprchl v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciana. Pověst hovoří o osobě kameníka, který přišel z rodného ostrova Arbe v Dalmácii, vystoupil na horu Monte Titano a založil zde malou křesťanskou obec, pronásledovanou pro své vyznání. Kult tohoto svatého je v republice San Marino velmi rozšířen. Nynější republika povstala z kláštera, o němž je zmínka z roku 885, v roce 1263 již měla ústavu, která platí dodnes. Území San Marina se rozkládalo kolem Monte Titano a v této podobě se nacházelo až do roku 1463, kdy se Sanmarínští zúčastnili aliance namířené proti vládci Rimini. Odměnou za vítězné válečné tažení bylo rozhodnutí papeže Pia II. Piccolominiho přivtělit k San Marinu hrady Fiorentino, Montegiardino a Serravalle. Od roku 1463 se území státu nezměnilo. Nezávislost si dovedlo uchovat (poskytovalo azyl politickým uprchlíkům, např. Garibaldimu), a to i během 2. sv. války. San Marino má mimořádnou tradici pohostinnosti ve všech dobách. V této zemi svobody nebylo nikdy odmítnuto právo na azyl a pomoc pronásledovaným neštěstím či tyrany, bez ohledu na společenské postavení a názory osob. Např. během 2. sv. války hostilo San Marino více než 100 000 uprchlíků.

Staré město (Centro Storico) je obklopené hradbami. Uvnitř hradeb je chrám ze 14. - 18. století, s malou obrazárnou. Směrem na severozápad od kostela stojí památník, připomínající, že tudy prošel Garibaldi.

San Marino

Na severozápadní straně náměstí se nachází Palazzo Pubblico (také Palazzo del Governo) - sídlo vládních úřadů, postavený roku 1894 v novogotickém stylu. V nádherně zařízeném interiéru je zvláště pozoruhodná dvorana Velké rady, audienční a volební síň.



San Marino

Staré město je celé obklopeno středověkými hradbami s četnými baštami. Na nejvyšších bodech skalního útesu hory Monte Titano stojí pevnosti La Rocca Guaita, Cesta neboli Fratta a věž Montale, které jsou spojeny vyhlídkovou cestou.

San Marino

První v pořadí je Rocca (též Guaita) z 11. století. Následuje Cesta (též Fratta, 13. století), stojící na nejvyšším místě vrchu (745 metrů). Uvnitř se nachází muzeum zbraní a je odtud široký rozhled. Třetí pevnost Montale, je též ze 13. století, pod jejím úpatím se rozprostírá park, východně je společenské centrum.

Všechny tři pevnosti jsou propojeny hradbami a průchodními cestami vždy s níže ležící pevností, uzavřenou do tří okružných zdí, přerušovaných pravidelně početnými branami, baštami a věžemi. Uvnitř hradeb se nachází ulice, náměstí, vesměs kamenné paláce, kostely a středověké domy. Na těchto stránkách naleznete podrobně zájezdy do Itálie.