Severní Itálie - Sirmione a Lago di Garda
Jezer je v Trentinu celkem 297. Dohromady pokrývají plochu přes 35 km2. Téměř všechna jsou ledovcového původu. Údolní jezera jsou větší a starší - vznikala již ve starších čtvrtohorách (jsou tedy starší než 10 000 let). Údolních jezer je v Trentinu celkem 40 a najdeme je v nadmořské výšce do 1 200 metrů, v rozmezí 1 200 až 1 500 metrů není žádné jezero. Nad 1 500 metrů najdeme mnoho menších tzv. karových jezer. Karová jezera jsou holocénní, tj. mladší než 10 000 let a čas, který je jim vyměřen, je poměrně krátký. Básník Šumavy Adalbert Stifter nazval horská jezera očima hor. Jezera - to je bohatství Trentina. Sirmione a Lago di Garda si budete moci prohlédnout, vyberete-li si poznávací zájezd do Itálie.
Oblast severoitalských jezer, nejkrásnější část jižního okraje Alp, začíná na hranici Benátska a Lombardie, západně od Adiže. V době ledové zde, na místě, kde alpský masiv dosahuje největší šířky, vytvořily ledovce v dolinách velmi hluboké kotle, které jsou hluboko pod úrovní hladiny moře (Lago di Garda - 281 metr, Lago Como - 211 metrů). Na rozdíl od severního okraje Alp zde jižní poloha a malá nadmořská výška zapříčinily, že pleistocénní ledovce pronikly pouze málo za okraj horstva. Proto se jezera nevytvořila v podhůří, ale jsou situována v samotných alpských údolích, prohloubených v době ledové a připomínajících fjordy. Pouze Lago di Garda, největší z těchto jezer, třetinou své rozlohy zasahuje do roviny a je obklopené nádherným morénovým amfiteátrem.
Gardské jezero je rozlohou 370 km2 největším severoitalským jezerem. Leží v údolí mezi Benátskem a Lombardií na jihu, a Tridentskem - Horní Adiží na severu. Jezero je dlouhé 61,6 km, široké 2,5 - 17,5 km (je tak nejširším italským jezerem vůbec) a hluboké až 346 metrů. Průměrná hloubka dosahuje 135 metrů. Ze severu do něho ústí hlavní přítok Sarco, Mincio odvádí jeho vody na jih do Pádu. Severní část jezera je fjordovitě úzká, směrem na jih se jezero rozšiřuje, jeho tvar je daný morénovým kruhem bývalého ledovce. Východní břeh dělí od údolí Adiže 80 km dlouhý vápencový hřeben Monte Baldo (2 200 metrů). Západní břeh, v severní části ohraničený strmými skalními stěnami, se rozšiřuje mezi Gragnanem a Salé a vytváří půvabný pás Riviera Bresciany. Podnebí je velmi podobné středomořskému podnebí na Ligurské riviéře. Vegetace je na pobřežních úsecích, chráněných před větrem, velmi bohatá a částečně středomořská. Až do výšky 300 metrů rostou olivovníky, v zahradách rostou palmy, cedry, magnólie, oleandry, fíkovníky, jedlé kaštany, ořechy, agáve a stoleté cypřiše. Římané nazývali jezero Lacus Benacus - z latiny „ben acus“, což znamená „blahodárné jezero“. Patronem Gardského jezera je sv. Ercolanus, ranně křesťanský biskup z Brescie. V řadě obcí najdeme jeho sochy.
Městečko Arco s 12 tisíci obyvateli patří k nejznámějším a oblíbeným střediskům oblasti. Je historickým a kulturním centrem, lázeňského charakteru. Čistota a kvalita vzduchu přispěla k reputaci Arca, o němž se hovoří jako o přírodní klinice. Nejen přírodní, protože je zde umístěna i známá léčebna plicních chorob. Ekologický poklad v malebném údolí nedaleko jezera Garda byl oblíbeným letoviskem Habsburků. Historie města je daleko delší a sahá do 5. století, jméno Arco se objevuje poprvé v historických dokumentech v roce 771. Původní osada byla soustředěna kolem hradu, který se dodnes tyčí na vysoké skále a dominuje celému okolí. Po středověku přišla renesance a s ní palác hrabat z Arca. I další šlechtické domy dotvářejí charakter starého města. Pravé lázeňské elegance, tak jak ji známe i z jiných míst Evropy, dosáhlo Arco secesní výstavbou luxusních vil, hotelů a kasina. Parky a zahrady zdobí řada památníků a soch. Nejvýznamnějším Habsburkem byl arcivévoda Albert Habsburský, který zde pobýval dlouho a pravidelně. Jeho sídlo je dnes sice soukromým majetkem, zato kasino, v němž velmi rád pobýval, slouží jako společenské a kulturní středisko s mnoha salonky a slavnostním sálem. Díky svému klimatu se Arco stalo letním sídlem celého císařského dvora. Z doby založení parku pocházejí zejména jehličnany a zimní duby. Na počátku 20. století byla rozloha parku zmenšena a zároveň restaurována. Dnes obsahuje řadu tropických rostlin, velké skleníky atypické jsou miniaturní krajinky, přibližující prostředí odkud rostliny pocházejí.
Hrad Arco vévodící celému kraji byl původně klasickou obrannou tvrzí. Dělí se na dvě části. Nejstarší částí je horní partie s věží zva-nou Torre Renghera, která byla postavena Góty v roce 516. Velká věž pochází ze 13. století. Hrad byl ve 12. století rezidencí hrabat z Arca a v téže době byl posílen jeho obranný charakter v pohnutých dobách místních válek. Jako řada dalších sídel tohoto druhu, která jsou rozeseta po celém kraji, nepřežil vojenské tažení francouzských vojsk generála Vendôma a stává se z něj zřícenina. V roce 1982 získalo jeho pozůstatky město Arco a v současné době zde probíhají intenzivní restaurační práce tak, aby se hrad stal další turistickou atrakcí. Hrad byl vyobrazen Albrechtem Dürerrem a tento obraz je vystaven v pařížském Louvru.
Malcesine je známé letovisko na východním břehu jezera v krásné poloze pod svahy Monte Baldo. Je to malé městečko pod vysokými zdmi dalšího ze scaligerských hradů, který byl vystavěn na skalním ostrohu. Hrad je ze 13. - 14. století a byl značně rozšířen v 17. století. Na hradě je muzeum s expozicí zbraní a archeologických nálezů, ve sbírkách též předměty z dějin italské renesance. Z Malcesine vede lanovka na Monte Baldo (její horní stanice je ve výšce 1 780 metrů nad mořem). K Malcesine se vztahuje jedna historická zajímavost: v hradě byl roku 1786 zatčen Goethe coby špión.
Riva del Garda leží při severozápadním cípu jezera Garda. V létě je hojně navštěvované rekreanty, v zimě slouží jako lázeňské město a také jako kongresové centrum. Západně nad městem se tyčí strmá Rocchetta (1 527 metrů) se strážní věží z benátských dob. Nejrušnějším místem v Rivě je Přístavní náměstí s podloubími a mohutnou starou hodinovou věží. Východně od jezera leží malé náměstí Piazza Carducci, v blízkosti je bývalý scaligerský vodní hrad la Rocca (12. - 15. století). Na těchto stránkách naleznete podrobně zájezdy do Itálie.
