Severní Itálie - Sirmione
Sirmione leží na poloostrově vybíhajícím daleko do jezera. Název Sirmione je pravděpodobně keltského původu, „sirm“ znamenalo „hospic“ a „ona“ znamenalo „voda“.
Gaius Valerius Catullus (žil v letech asi 84 - 54 př. n. l.) přichází do Sirmione v roce 56 př. n. l., aby zde strávil poslední dva roky života. V roce 1197 se dostává Sirmione pod nadvládu Verony. V roce 1405 se Sirmione samo přidalo pod Benátskou republiku. V roce 1816 se Sirmione stalo majetkem Brescie. V srpnu 1889 se podařilo klempíři Giuseppe Pianovi za pomoci potápěče Procopia izolovat horké prameny a udělat jim cestu na povrch. Na podzim tohoto roku začal Angelo Gennari provozovat sirné lázně. Termální vodou naplňoval velké kádě v jednom ze svých hotelů poblíž hradu.
V městečku Sirmione, které je navštěvované i pro sirné koupele, stojí velký scaligerovský hrad. Vybudovali ho ve 13. století Scaligerové z Verony. Je chytře navržen tak, aby se v něm chytili do pasti útočníci, kteří připluli z jezera. Pak byli zneškodňováni z hradeb. Z věže hradu, která je vysoká 30 metrů, je nádherný rozhled. Vnitřní přístav hradu skýtal útočiště pro rybáře, když se strhla bouřka, a kotvila v něm i hradní flotila. Padací most je dobře opevněn. Spojuje hrad s pevninou a sloužil jako úniková cesta.
Rod Scaligeriů: Rocca Scaligeri je jeden z mnoha hradů v oblasti Verony a Lago di Garda, vybudovaných rodem Scaligeri. Bouřlivé 13. a 14. st. se vyznačovalo boji o bohatství a moc mezi vojenskými vládci. Panování Scaligeriů, byť podobné absolutismu, s sebou přineslo období míru a prosperity pro celý region. Museli však odrážet útoky loupeživých Viscontiů, rodu, který vládl v sousední Lombardii.
Kostel San Pietro in Malvino pochází z 8 století. Je postaven na nejvyšším bodu Sirmione, na místě pohanského chrámu. Na stavbu byl použit materiál z bývalých římských vil. Název „Malvino“ je odvozen ze „summa vinea“, tzn. „účet za vinici“. Uvnitř je krásná freska nejsvětější Trojice z 12. století.
Asi 1 kilometr severněji stojí Punta di Sirmione s vyhlídkovou terasou, postavená na základech z dob římských císařů - Grotte di Catullo. Tento komplex vil, lázní a obchodů, z nějž dnes zbyly jen ruiny, byl postaven jako letovisko pro bohaté Římany v 1. století př. n. l. Středoevropan užasle hledí na dokonale zachovalé palácové zdi místy až 7 metrů vysoké. Pozůstatky bazénu s chodbovými systémy na dodávku a ohřev vody. I na 159 metrů dlouhou promenádu se zbytky podpěrných sloupů s mohutnými hlavicemi. Villa stojí v místě, kde se nachází mohutný sirný pramen 69°C teplé vody nazývaný Boiola. Terasa paláce je obklopena ze 3 stran vodou a je spojena úzkou šíjí s pevninou. Skýtá úchvatný pohled na celé jezero. Sirný pramen nechal Catullus dovést podzemím až do bazénu uvnitř paláce. Vznikly tak rozsáhlé termální lázně, které svého času navštívili Gaius Julius César.
